Number of the records: 1  

Od svobody k nesvobodě 1945-1956

  1. SYS148686
    LBL
      
    01292nam--2200373---450-
    003
      
    CZ-PrPKS
    005
      
    20190730151338.8
    007
      
    tu
    008
      
    070125s¦¦¦¦¦¦¦¦xr-abche------001-0-cze||
    020
      
    $a 978-80-7278-571-1 $q Ministerstvo obrany ČR ; brož.
    040
      
    $a ABA011 $b cze $9 2
    041
      
    $a cze $a eng $a cze $b eng
    044
      
    $a xr $c CZ
    084
      
    $a 0431
    084
      
    $a 0821
    100
    1-
    $7 par_us_auth*0055036 $a Pejčoch, Ivo, $d 1962-2019 $4 aut $4 edt
    245
    10
    $a Od svobody k nesvobodě 1945-1956 / $c Ivo Pejčoch, Prokop Tomek a kolektiv
    250
      
    $a 1. vyd.
    264
    -1
    $a Praha : $b Ministerstvo obrany České republiky – Odbor komunikace a propagace MO, $c 2010
    300
      
    $a 263 s. : $b il., mapy, portréty, faksim. ; $c 23 cm
    500
      
    $a Část. anglický a slovenský text, anglická resumé
    500
      
    $a Nad názvem: Vojenský historický ústav Praha
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
    520
    2-
    $a Studie ve sborníku se zabývají daným obdobím v širokém tematickém záběru. Tomáš Jakl zde například zveřejnil studii nazvanou „Povstalci, gardisté, vojáci a příslušníci SNB – vývoj ozbrojených složek ČSR v roce 1945“. Autor se věnuje nesnadné otázce členění jednotlivých oddílů a skupin těch osob, kteří bojovali proti okupantům ke konci války na československém území. Petr Koura se v textu „Protinacistický odboj na pražských veřejných prostranstvích po roce 1945. Příspěvek k historii české vzpomínkové kultury týkající se druhé světové války“ zabývá otázkou vzniku památníčků i pomníků těm, kteří se zasloužili o osvobození Prahy v roce 1945 nebo padli. Vedle patrně nejznámější causy „smíchovského tanku“ (na podstavec byl umístěn zcela jiný tank než ten, který osvobozoval Prahu) je zde pozornost věnována i malým památníkům, které vznikaly na místech konkrétních bojů. Autor zde upozorňuje i na skutečnost, že jsou na nich uvedena jména těch, kteří nepadli přímo v boji, jinde jsou některá jména uvedena několikrát, další významné osobnosti odboje nejsou uvedeny nikde. Otázce vztahů a vývoje odbojové činnosti se věnuje Ivo Pejčoch v textu „Kontinuita druhého a třetího odboje“. Pejčoch poukazuje na některé jednotlivce, kteří působili ve druhém i třetím odboji, vypisuje zde jednotlivé počty kurýrů, kteří přešli hranici po únorovém převratu, počty jejich ztrát atd. Pejčochův kolega z VHÚ Daniel Povolný zase v textu „VKR na přechodu a ústupu 1953-55“ zaměřil svoji pozornost na otázku existence Vojenské kontrarozvědky v inkriminovaných letech. VKR tehdy v souvislosti s možným nasazením československých vojsk v Koreji výrazně získala na významu, ovšem po Stalinově smrti a ukončení korejského konfliktu její role opět klesla. Příspěvek Františka Hanzlíka „Proč byl odvolán gen. Ludvík Svoboda z funkce ministra Národní obrany v dubnu 1950?“ popisuje složité pozadí politickomocenské bitvy, v níž hrál důležitou roli nechvalně proslulý Bedřich Reicin, který stál v čele armádního obranného zpravodajství. Útoky na Svobodu mířily nejen ze strany jeho českých konkurentů, ale dostalo se jim podpory i ze Stalinovy strany. Ambice Bedřicha Reicina však nebyly naplněny, ministrem obrany se po Svobodovi stal Alexej Čepička. Jen málo známým faktem je účast československých občanů ve válce ve Vietnamu počátkem 50. let. Na 2000 vojáků tehdy bojovalo v uniformě francouzské Cizinecké legie, přes 500 z nich v jihovýchodní Asii také padlo. Dalších zhruba sto padlo do vietnamského zajetí, pár desítek také přeběhlo. Ve svém textu „Propagandistické využití bojového nasazení Čechoslováků v Indočíně“ se Ladislav Kudrna věnuje způsobu, jakým komunistický režim chtěl využít angažmá některých Čechoslováků ve svůj prospěch. V závěru sborníku nalezne čtenář také studii Jana Šacha ml. „Diskuse v ČSLA po XX. sjezdu KSSS“, kde autor zmiňuje, jakým způsobem narůstala kritičnost a otevřenost v prvních měsících po Chruščovově odhalení Stalinova kultu osobnosti. Tyto debaty dokonce vedly k tomu, že v roce 1956 byl z postu ministra obrany odvolán Alexej Čepička.
    650
    14
    $7 par_us_entry*0015520 $a Československo
    650
    14
    $7 par_us_entry*0007900 $a politický život
    650
    14
    $7 par_us_entry*0013121 $a vládní politika
    650
    14
    $7 par_us_entry*0010846 $a společenská třída
    650
    14
    $7 par_us_entry*0005439 $a armáda
    650
    14
    $7 par_us_entry*0009471 $a represe
    650
    14
    $7 par_us_entry*0009689 $a rok 1945 - 1948
    650
    14
    $7 par_us_entry*0007066 $a 40. léta 20. století
    650
    14
    $7 par_us_entry*0007372 $a 50. léta 20. století
    700
    1-
    $7 par_us_auth*0013312 $a Tomek, Prokop, $d 1965- $4 aut $4 edt
    710
    2-
    $7 par_us_auth*0021120 $a Vojenský historický archiv

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.