Počet záznamů: 1  

Po stopách šesti žen

  1. SYS0183198
    LBL
      
    00000nam-a22^^^^^3i-4500
    003
      
    CZ-PrPKS
    005
      
    20210719102305.0
    007
      
    ta
    008
      
    210603s2020----xr-acfhf------001-0ccze--
    020
      
    $a 978-80-270-7989-6 $q (brožováno)
    040
      
    $a ABA011 $b cze $e rda
    084
      
    $a 2816
    084
      
    $a 3221.2
    100
    1-
    $7 par_us_auth*0072132 $a Uhrová, Eva, $d 1938- $4 aut
    245
    10
    $a Po stopách šesti žen / $c Eva Uhrová
    246
    1-
    $i Název v tiráži: $a Pět ženských medailonů
    250
      
    $a Vydání první
    264
    -1
    $a Praha : $b Mediasys, s.r.o., $c [2020]
    264
    -4
    $c ©2020
    300
      
    $a 326 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh : $b ilustrace, portréty, faksimile ; $c 21 cm
    336
      
    $a text $b txt $2 rdacontent
    337
      
    $a bez média $b n $2 rdamedia
    338
      
    $a svazek $b nc $2 rdacarrier
    500
      
    $a Vydáno u příležitosti 100. výročí volebního práva žen do zákonodárných sborů v Československé republice
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
    520
    2-
    $a Milada Petříková-Pavlíková, Eliška Purkyňová, Marie Steyskalová, Eliška Vozábová, Milada Horáková, Františka Plamínková. O šestici žen mnohé víme, ale stále je co objevovat. Milada Petříková-Pavlíková byla první českou inženýrkou architektkou, vychovala tři děti a v Praze projektovala čtyři domy pro potřeby žen. Také Elišku Purkyňovou tři děti neomezily být prospěšnou druhým. Pracovala v Ústředním spolku českých žen, na pražské radnici, ve sněmovně a nechala postavit penziony pro seniorky v Praze-Dejvicích. Marie Steyskalová při své péči o znevýhodněné děti založila v chorvatské Crikvenici velkolepou ozdravovnu, která mohla dodnes patřit České republice. Eliška Vozábová, šestá lékařka v Čechách, během své kariéry dosáhla v oboru mnohých prvenství a v bílém plášti strávila 60 let života. Milada Horáková se v letech 1924-1940 hlásila k feminismu, po válce se od něj distancovala, třebaže nadále o rovnoprávnost žen usilovala. Františka Plamínková si v červnu 1942 mohla zachránit život, kdyby po heydrichiádě veřejně odsoudila londýnskou emigraci. Než zradit národ, rozhodla se pro smrt. Víc říká krátký doplněk k jejímu životopisu, který byl i filmově zpracován.
    650
    07
    $7 par_us_entry*0014366 $a žena
    650
    07
    $7 par_us_entry*0005565 $a městský architekt
    650
    07
    $7 par_us_entry*0004819 $a lékař
    650
    07
    $7 par_us_entry*0012340 $a učitel
    650
    07
    $7 par_us_entry*0014372 $a ženské hnutí
    650
    07
    $7 par_us_entry*0014397 $a životopis
    650
    07
    $7 par_us_entry*0015520 $a Československo
    650
    07
    $7 par_us_entry*0006110 $a 20. století

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.