Počet záznamů: 1  

Kolektivní právní ochrana ve vybraných členských státech EU

  1. NázevKolektivní právní ochrana ve vybraných členských státech EU / Darina Nezkusilová
    Autor Nezkusilová, Darina (Autor)
    Dal.odpovědnost Parlamentní institut (Jiná role)
    Česko. Parlament. Poslanecká sněmovna (Jiná role)
    NakladatelPraha : Kancelář Poslanecké sněmovny, 2019
    Rozsah27 stran ; 30 cm
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.Čeština
    Jazyk resuméAngličtina
    Edice Srovnávací studie ; č. 5.378
    PoznámkyNázev z obálky. Na obálce nad názvem: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Parlamentní institut. Na obálce: únor 2018/červenec 2019
    Obsahuje bibliografické odkazy
    AnotacePráce se zabývá kolektivní právní ochranou ve vybraných zemích EU. Nejdříve se stručně věnuje dosavadnímu vývoji právní úpravy na úrovni EU, kde bylo s ohledem na komplexnost této problematiky a rozdílnost právních řádů a právních tradic jednotlivých členských států přijato prozatím pouze doporučení, z něhož vyplývají zásady, na nichž by členské státy měly své systémy kolektivní právní ochrany založit, pokud se je rozhodnou ve svých právních řádech zavést. Právní úprava kolektivní právní ochrany se v členských státech v mnoha aspektech liší. Rozdílné jsou např. oblasti práva, v nichž lze v jednotlivých členských státech kolektivní právní ochranu uplatňovat. Tyto oblasti zpravidla zahrnují ochranu investorů, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí nebo ochranu hospodářské soutěže, avšak jednotlivé členské státy kolektivní právní ochranu zpravidla připouštějí jen v některých z těchto oblastí, přičemž mezi nimi existují rozdíly v tom, o které oblasti se jedná. Nejednotnost lze spatřovat i v tom, jaké nároky lze prostřednictvím kolektivní žaloby uplatnit. V některých členských státech lze podat pouze zdržovací žalobu, jejímž cílem je dosáhnout soudního zákazu určitého protiprávního jednání podnikatele, v jiných je naopak možné podat i žalobu na náhradu škody. V členských státech existují různé přístupy i k aktivní legitimaci subjektů, které mohou žalobu jménem skupiny poškozených nebo v jejich zastoupení podat. V neposlední řadě mezi členskými státy existují různé přístupy i v tom, jakým způsobem se poškození připojují ke skupině žalujících. Kolektivní právní úprava může být založena buď na principu „opt-in“, kdy se poškození ke skupině žalujících připojují na základě svého aktivního projevu vůle nebo naopak na principu „opt-out“, podle něhož jsou poškození automaticky součástí žalující skupiny, pokud výslovně neprojeví svoji vůli ji opustit. Existují i členské státy, v nichž je kolektivní právní ochrana založena na kombinaci obou těchto přístupů. Práce se stručně zabývá i otázkami náhrady nákladů řízení, možnostmi financování kolektivní právní ochrany ze strany třetího subjektu a rozdělení vymoženého nároku na náhradu škody mezi poškozené.
    Výrazy tezauru právo na spravedlnost * společný zájem * přístup k soudu * členský stát EU * Belgie * Německo * Rakousko * Francie * Itálie * Nizozemsko * Polsko * srovnávací studie
    Klasifikační znaky1236 - Práva a svobody
    1221 - Soudnictví
    Počet ex.1, z toho volných 1
    URLParlamentní institut - studie (plný text)
    Druh dok.Studie
    SignaturaLokaceInfo
    E 17194PSS - Poslanecká sněmovna